|
|
Locus of control u sociálně exkludovaných Romů
JESTŘÁB, Jakub
Cílem diplomové práce bylo: "popsat Locus of control u sociálně exkludovaných Romů", přičemž hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká specifika má Locus of control u sociálně exkludovaných Romů?" Byly stanoveny následující hypotézy: "Míra sociální exkluze ovlivňuje Locus of control u sociálně exkludovaných Romů.", "Existují rozdíly mezi pohlavím a Locus od control u sociálně exkludovaných Romů." a "Existují rozdíly v Locus of control u sociálně exkludovaných Romů zaměstnaných a nezaměstnaných." Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu, který byl realizovaný pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaných dotazníků Locus of control IPC škála Hanny Levenson a dotazník Škála sociálního vyloučení. Výzkumný soubor byl tvořen 537 respondenty z ORP České Budějovice a Cheb 106. Hypotéza H1 byla testována za pomocí tzv. korelační analýzy. Hypotézy H2 a H3 byly testovány za pomocí tzv. T-testu pro dvě nezávislé skupiny (nepárový, dvouvýběrový T-test). U první hypotézy (H1) na základě zjištěného lze konstatovat, že se potvrdila jedna ze tří stran, kterými Locus of Control disponuje, neboť existuje statisticky významný vztah mezi internálem a náhodou (r=0,118; p=0,006); externálem a náhodou (r=0,184; p=0,000) a externálem a exkluzí (r=-0,090; p=0,037). U druhé hypotézy (H2) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). U třetí hypotézy (H3) bylo zjištěno, že vztah neexistuje, tj. nebylo zjištěno nic signifikantního (internál - t=1,642 a sig=0,101; externál - t=-,270 a sig=0,788; náhoda - t=1,186 a sig=0,236). Výstupy diplomové práce mohou být využity v rámci začlenění získaných poznatků do komunitní práce v sociálně exkludovaných lokalitách.
|
|
|
Problematika výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnickém zařízení
BRŮŽOVÁ, Daniela
V současné době se stále více setkáváme s jedinci, kteří přicházejí z jiných zemí, vyznávají jiná náboženství, mají své vlastní hodnoty a jejich kultura je od té většinové rozdílná. Tito jedinci mají svá specifika i v oblasti stravování. Pokud stojí jídlo na samotných základech Maslowovy hierarchie potřeb, jedná se o základní aspekt lidské existence. Cílem moderního ošetřovatelství je poskytovat jedincům kulturně specifickou péči prostřednictvím kulturně vhodných způsobů tak, aby odpovídala kulturním hodnotám, přesvědčením a životním zvyklostem jednotlivce nebo skupiny. Cílem diplomové práce bylo zmapovat problematiku výživy pacientů z vybraných národnostních a náboženských minorit ve zdravotnických zařízeních. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který byl uskutečněn se zástupci minorit (Romové, Vietnamci, vyznavači islámu a vyznavači pravoslaví), dále se zástupci z řad všeobecných sester a nutričních terapeutů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zástupci z řad romské a vietnamské minority mají v průběhu hospitalizace minimální požadavky na stravování. Nároky vyznavačů pravoslaví jsou závislé na jejich míře dodržování půstů. Zástupci z řad vyznavačů islámu kladou na stravování v nemocničních zařízeních největší nároky. Výrazné rozdíly ve způsobu stravování lze nalézt i mezi zástupci uvnitř jedné minority. Výrazná většina probandů nebyla při hospitalizaci dotázána na stravovací specifika plynoucí z jejich kultury ani na stravovací zvyklosti jich jakožto jedinců. Toto tvrzení nám potvrdily i všeobecné sestry, kdy nám několik probandů uvedlo, že se pacientů na jejich stravovací specifika nedotazuje. Z výsledků rozhovorů se zástupci z řad všeobecných sester lze vyčíst značné nedostatky již v samotných znalostech transkulturního ošetřovatelství. Probandi z řad všeobecných sester jmenovali velice málo kultur, se kterými se v průběhu své praxe setkávají. Stejně tak bylo z rozhovorů s nutričními terapeuty patrné, že ani oni se nesetkávají s velkou kulturní rozmanitostí pacientů. Zde se nám naskytla otázka, zda je ošetřovatelská anamnéza získávána sestrami správným způsobem a zda jsou v jejím průběhu zachyceny stravovací zvyklosti pacientů. Míra spolupráce mezi všeobecnými sestrami a nutričními terapeuty byla hodnocena zástupci z obou těchto výzkumných souborů kladně. Výstupem této diplomové práce je edukační materiál určený pro sestry, který by je měl seznámit se specifiky v oblasti výživy při poskytování péče vybraným minoritám.
|
|
|
Politika první Československé republiky vůči romské menšině
Sitta, Marek ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Cílem bakalářské práce "Politika první Československé republiky vůči romské menšině" je popsat legislativní opatření, která se vztahovala na romské etnikum v Československu během let 1918 až 1938. Práce se primárně zaměřuje na zákon č. 117/1927 Sb. o potulných cikánech, který měl na svoji dobu výjimečnou povahu. Pokouší se nastínit okolnosti, za kterých daný zákon vznikal. Práce obsahuje analýzu důvodové zprávy zákona, analýzu rozprav k zákonu na půdě Národního shromáždění a nakonec samotné naplňování zákona státními orgány.
|
|
|
Vzdělávání dětí pražských romských matek za dob COVID-19
Noskovič, Marek ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tématem diplomové práce je vzdělávání dětí v období COVID-19 z pohledu romských matek. V teoretické části se bude autor zabývat historií Romů v Čechách a na Moravě, dále jejich kulturními specifiky. Zvláštní pozornost také věnuje jejich vzdělávání v České republice v minulosti i v současnosti. V praktické části diplomové práce autor analyzuje jím sebrané texty rozhovorů s matkami, které se hlásí k romské menšině. Tématem rozhovorů bude subjektivní prožívání distanční výuky jejich dětí, včetně toho, jaké pomoci (psychické, finanční, materiální a jiné) se matkám dostalo a co naopak znesnadňovalo distanční výuku dětí.
|
|
|
Právo na vzdělání příslušníků etnických menšin v evropském systému ochrany lidských práv
Kalenská, Petra ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Bayerová, Monika (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá právem na vzdělání v evropském systému ochrany lidských práv. Zkoumá teoretické přístupy k soudní ochraně práva na vzdělání. Porovnává právo na vzdělání v evropském systému ochrany lidských práv se systémem Organizace spojených národů a ochranu lidských práv s Organizací amerických států. Ukazuje vývoj práva na vzdělání skrze obecné komentáře a názory (views) lidskoprávních výborů OSN a skrze rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Rozebírá šest případů porušení práva na vzdělání etnických menšin, a to případ. D. H. a ostatní proti České republice, Sampanis proti Řecku, Oršuš proti Chorvatsku, Sampani proti Řecku, Horváth a Kiss proti Maďarsku a Lavida proti Řecku. Uvedené případy ukazují, že k efektivní ochraně práva na vzdělání etnických menšin nestačí vynesení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o porušení práva a přiznání symbolického spravedlivého zadostiučinění. Podle zjištění této práce porušení práva na vzdělání etnických menšin vždy souvisí s rasovou diskriminací, kterou je nutné zohledňovat jak v rozsudcích, tak při jejich výkonu ze strany Výboru ministrů. Vhodný nástroj řešení již existuje v podobě obecných opatření, jež státy při výkonu rozsudku přijímají. Vzhledem k povaze závazku, který státům z rozsudků vyplývá, by bylo pro státy nanejvýš...
|
|
|
Problémy a řešení spojené s finančním zajištěním činnosti NNO působící v sociálních službách se zaměřením na sociální vyloučení
Kořínková, Nikola ; Průša, Ladislav (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce se věnuje problémům a řešením spojeným s financováním nevládní neziskové organizace (NNO) působící v oblasti sociálních služeb se zaměřením na sociální vyloučení, primárně romské menšiny. V první části jsou pro zasazení do kontextu rozvedeny oblasti, které s touto problematikou souvisejí, tedy vliv vnějšího prostředí na (především finanční) fungování organizace z pohledu organizačních teorií, občanská společnost a organizace v ní působící, sociální služby, romská menšina, fundraising NNO a financování sociálních služeb. Druhá část skrze případovou studii zkoumá, jak se konkrétní nezisková organizace, ve které se tyto oblasti prolínají, vypořádává s finančním zajištěním své činnosti. Data byla získávána z rozhovorů se zaměstnanci dané organizace a skrze analýzu dokumentů.
|
|
|
Bariéry ve vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit očima jejich rodičů
Tichá, Kateřina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá žáky ze sociálně vyloučených lokalit a jejich vzděláváním. Teoretická část definuje pojem sociálně vyloučená lokalita a zabývá se výraznými znaky, které ovlivňují život osob zde žijících. Dále je charakterizována romská menšina, která je často se sociálním vyloučením spojována, a bohužel je i nadále v sociálně vyloučených lokalitách četně zastoupena. Hlavním tématem je sociálně znevýhodněný žák, zohledněny jsou jeho potřeby a současné možnosti vzdělávání. Romským dětem a žákům je opět věnována zvláštní pozornost s ohledem na kulturní a etnická specifika. Praktická část je zpracována v podobě 12 případových studií, které popisují jednotlivé rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a jejich přístup ke vzdělávání dětí. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo identifikovat bariéry, které z pohledu rodičů ovlivňují vzdělávání jejich dětí. Dílčí cíle se zaměřují na další okolnosti, které mohou rodiny v přístupu ke škole omezovat v souvislosti s jejich sociální situací. Výsledky výzkumného šetření poukazují na úzké propojení mezi nepříznivou sociální situací rodiny, kdy tyto okolnosti mají negativní dopad na školní vzdělávání dítěte. Sami rodiče právě tyto bariéry vnímají jako nejvýraznější. KLÍČOVÁ SLOVA Sociálně vyloučené lokality, romská menšina, sociálně znevýhodněný žák, povinná...
|
|
|
Využití modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar v klinické a komunitní praxi u romské minority
TOUMOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické i komunitní praxi u romské minority. Dále zjistit, která z těchto specifik chybí v ošetřovatelském modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar a podle toho modifikovat ošetřovatelskou dokumentaci vycházející z tohoto koncepčního modelu. K dosažení stanovených cílů bylo využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Celé výzkumné šetření probíhalo v rámci řešení ýmového výzkumného projektu GAJU č. 048/2015/S. V rámci kvalitativního šetření bylo provedeno 8 rozhovorů s příslušníky romské minority k ověření souvislostí ednotlivých oblastí koncepčního modelu. Dále byla využita technika focus group se sestrami z klinické a komunitní praxe k ověření využití odifikované ošetřovatelské dokumentace. V kvantitativním výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník vycházející z oblastí koncepčního modelu pro 600 respondentů z romské minority. Na základě uskutečněného výzkumu bylo prokázáno, že zdraví představuje pro Romy jednu z nejvyšších životních hodnot. Přestože je pro ně zdraví na prvním místě, jejich způsob života tomu neodpovídá. Týká se to především oblasti návykových látek a prevence nemocí. Na péči o zdraví má vliv jejich vzdělání. Čím je jedinec vzdělanější, častěji navštěvuje lékaře, dodržuje léčebný režim a celkově více dbá o své zdraví. Romská minorita je poměrně uzavřenou skupinou obyvatel, která se do dnešního dne složitě asimiluje do většinové společnosti. Přesto je u ní patrná postupná ztráta některých specifických rysů. Především je to ztráta znalosti romského jazyka či nedodržování některých tradičních romských zvyků a tradic. To je ovlivněno hlavně tím, v jakém sociálním prostředí jedinec žije. Všechny získané informace jsou přehledně obsažené v navržené dokumentaci podle Modelu kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče. Využití tohoto modelu nám poskytuje komplexní zhodnocení jedince a možnost lépe si naplánovat ošetřovatelskou péči dle potřeb každého jedince.
|
|
|
Bytová situace romské minority v Jindřichově Hradci
MELOUNOVÁ, Edita
Romové tvoří nejviditelnější a nejvýznamnější národnostní menšinu české společnosti. Patří u nás k marginálním skupinám - skupinám žijícím na okraji společnosti. Většinová společnost vidí v Romech "cikány", kteří se vyhýbají práci a občanským povinnostem, individua zneužívající sociální dávky neschopná běžného bydlení a standardních sousedských vztahů. Z tohoto důvodu se již od dětství ve společnosti cítí nejistí, odmítaní, žijí ve špatných materiálních podmínkách. Není pochyb o tom, že jsou diskriminováni, zejména při hledání důstojného bydlení a taktéž při přijímání do zaměstnání. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a výzkumnou. V první teoretické části jsem popsala a vysvětlila základní pojmy, jež se týkají sociálního vyloučení, Romů jako sociálně vyloučené skupiny, sociálně vyloučených lokalit, sociální situace jejich obyvatel apod. Ve výzkumné části jsem popsala použité metody kvypracování výzkumu. Daný problém jsem zpracovala kvalitativním výzkumem pomocí případové studie zkoumaných osob, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s muži a ženami považující se za Romy žijící v Jindřichově Hradci ve dvou bytových domech a jedné vyloučené lokalitě. Vyhodnocování výsledků jsem prováděla formou otevřeného kódování, díky němuž jsem ze získaných informací vytvořila kategorie a subkategorie. Výzkumný soubor tvoří celkem šest informantů, kteří byli vybráni na základě metody ,,sněhové koule", kdy jsem díky doporučení majitele jednoho z bytových domů získala kontakt na svoji první informantku. Ta mi posléze pomohla zprostředkovat schůzku s dalšími členy mnou zkoumané skupiny. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny dle předem stanovených okruhů a porovnány s odbornou literaturou v kapitole "Diskuze". Z výzkumného šetření vyplynulo, že bydlet ve vyloučené lokalitě má na Romy horší dopad než bydlet v soukromých bytových domech. Výsledky výzkumu prokázaly, že vyloučená lokalita nemá dostatečně vybavené byty, dostupnost služeb v okolí není uspokojivá, vyskytuje se zde více zdravotních a psychických problémů v důsledku bydlení a v neposlední řadě tu panují nepříznivé hygienické podmínky. Problémem je, že samotné Město Jindřichův Hradec nepovažuje danou lokalitu na okraji města za vyloučenou, i přesto, že v mapách sociálně vyloučených lokalit Evropského sociálního fondu v ČR evidována je. Je tedy nezbytné, aby si Město tento fakt uvědomilo a přestalo před danou situací utíkat, protože jinak není možné aktuální stav řešit. Je pravdou, že Město se v poslední době snaží stavbu udržet ve funkčním stavu, ale i přesto zůstává lokalita vyloučenou kvůli obyvatelům a umístění této nemovitosti. Klíčovým úskalím lidí žijících ve vyloučené lokalitě je ztráta motivace k důstojnějšímu žití. Čím déle se potýkají se sociálním vyloučením, tím složitější je cesta k navrácení se do běžného života většinové společnosti. Stav ztráty motivace těchto lidí vzniká v důsledku bariér, které se vyskytují na cestě za jejich sociální integrací. Tyto překážky jsou pro ně bez pomoci téměř nepřekonatelné. Bylo by tedy vhodné soustavně pracovat na začlenění obyvatel vyloučené lokality do života majoritní společnosti města a podpořit Romy a sociálně slabší k potencionálnímu sociálnímu vzestupu.
|
|
|
Práce s romskou komunitou v NZDM a její přínos
KAŠNA, Vít
Cílem práce je popsat přínosy služeb nízkoprahových klubů pro děti a mládež pracujících převážně s romskou komunitou a porovnat, zda jsou popsané skutečnosti v souladu s realitou - posláním a cíli jednoho konkrétního zařízení. První kapitola se zaměřuje na pět hlavních aspektů, které hrají klíčovou roli v práci s romskou komunitou. Následující kapitola popisuje práci v kontextu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, popisují metody práce s uživateli služby, její cíle a poslání v porovnání jednoho zařízení, které je i s jeho klienty předmětem této studie. Poslední kapitola se věnuje šetření přínosnosti NZDM z pohledu klientů porovnává výsledky s konkrétními cíli zařízení NZDM Husita. K těmto účelům slouží kvalitativní výzkumná strategie za pomoci polostrukturovaných rozhovorů.
|
host ::
RSS.